Naproti tomu příjmy dle webu UBA v rámci národního systému nETS pro oblast energetiky a dopravy oproti roku 2021 klesly. Navzdory poklesu v nETS ale přesáhly příjmy Německa v roce 2022 z obou systémů více než 13 miliard eur, což je více než v minulých letech.
Podle prezidenta Německé agentury pro životní prostředí Dirka Messnera je stanovení cen za emise oxidu uhličitého klíčovým nástrojem německé klimatické politiky. „Každá vypuštěná tuna oxidu uhličitého má svou cenu. Je zásadní, aby byly příjmy z emisí využity na podporu transformačních procesů v celé společnosti, především pak v oblasti sociálních a hospodářských politik,“ upřesnil Messner.
Veškeré příjmy z EU ETS a nETS Německo ukládá do svého Fondu pro klima a transformaci. Ten následně podporuje projekty v oblasti stavebnictví, rozvoje elektromobility, rozšiřování nabíjecí infrastruktury, rozvoje vodíkového průmyslu a podpory energetické efektivity. Je z něj kompenzováno také zrušení příplatku za EEG, které v loňském roce pomohlo snížit náklady na elektřinu.
Obchodování s emisemi v EU zaznamenává výrazný nárůst
Systém EU ETS pokrývá emise skleníkových plynů z elektráren, továren a evropské letecké dopravy. Počet emisních povolenek se každoročně snižuje. Tím se má dosáhnout stále většího snižování emisí za účelem postupného dosažení klimatické neutrality. Cena povolenek přitom každoročně roste. V roce 2021 byla průměrná cena 52,50 eur, v roce 2022 už to bylo 80,32 eur.
„Aktéři na trhu si uvědomili, že společnost je stále více zaměřena na ochranu klimatu. To vytváří ekonomické pobídky pro investice do nových technologií a výrobních postupů šetrných ke klimatu. Vývoj cen povolenek v uplynulém roce lze proto chápat i jako vyjádření důvěry v reformy v oblasti klimatu," uvedl Jürgen Landgrebe z Německé agentury pro životní prostředí.
Stagnace cen by vedla k poklesu příjmů
Německo spustilo v roce 2021 národní systém pro obchodování s emisemi nETS, který se vztahuje na odvětví energetiky a dopravy. Doplňuje tak systém EU ETS. Cílem nETS je zajistit, aby se emise oxidu uhličitého v těchto odvětvích snižovaly rychleji než v minulosti.
V roce 2022 se na Evropské energetické burze prodalo více než 198 milionů certifikátů nETS za pevnou sazbu 30 eur za kus v celkové hodnotě více než 5,9 miliardy eur. Dalších téměř 18,5 milionu certifikátů bylo prodáno sníženou cenu 25 eur, což zvýšilo výnosy o další půl miliardy eur. Celkově se ale loni prodalo méně certifikátů než v předchozím roce.
„Výrazný pokles prodaných certifikátů nETS bohužel nesouvisí s klesajícími emisemi. Je spíše výsledkem rozhodnutí odložit o rok zvýšení cen na 35 eur, které bylo původně plánováno na rok 2023. V důsledku toho budou certifikáty v letech 2022 i 2023 stát 30 eur a některé podniky proto odložily nákup certifikátů na pozdější dobu. To znamená, že emise v roce 2022 mohou být kompenzovány certifikáty z roku 2023," vysvětlil Landgrebe.
Zdroj: UBA
