Asijští odběratelé totiž přijímají dodávky, které by jinak skončily v Evropě. Vyplývá to z údajů platforem, které sledují pohyby tankerů po mořích.
Pátého prosince 2022 vstoupilo v platnost embargo EU, které zakazuje veškerý námořní dovoz ruské ropy do Evropy a také cenový strop G7 ve výši 60 dolarů za barel ruské ropy. Obě tyto sankce se pak od 5. února 2023 rozšíří i na vývoz dalších ruských produktů.
Podle údajů společnosti S&P Global Commodities at Sea dosáhl vývoz ruské ropy v minulém týdnu v průměru 3,02 milionů barelů za den, což je jen nepatrná změna oproti období před zavedením přísných sankcí, kdy byl průměrný vývoz z Ruska zhruba 3,07 milionů barelů ropy denně.
Export do Číny, Indie a Jižní Koreje se od zavedení sankcí příliš nezměnil a pohyboval se kolem dvou milionů barelů ropy denně. Jediné dodávky do zemí Evropské unie směřovaly do Bulharska, které má z embarga na ruskou ropu výjimku.
Další ruská ropa pak mířila na Gibraltar, který je významným terminálem pro překlad ropy mezi jednotlivými tankery. Podle nejnovějších údajů ale nebyly od prvního listopadového týdne uskutečněny žádné dodávky ruské ropy do Itálie, kde se nachází rafinerie ISAB společnosti Lukoil.
Dodávky do Asie pravděpodobně porostou
Rusko v tomto týdnu odeslalo do Asie nejméně 65 % veškeré své ropy. Vzhledem k tomu, že více než 700 000 barelů ropy vypravených od 5. prosince z ruských přístavů je stále na cestě do neznámých destinací, je pravděpodobné, že procento dodávek do Asie v dalších týdnech ještě výrazně vzroste.
V listopadu 2022 se import ruské ropy do EU propadl na rekordně nízkou úroveň 464 000 barelů denně. Indické rafinerie naproti tomu zvýšily nákup ruské ropy na rekordních 1,24 milionů barelů za den. Více ruské ropy dováží také Turecko.
Dopad na ruskou těžbu zatím není tak velký
Všeobecně se očekávalo, že schopnost Ruska obejít cenové limity G7 na vývoz ropy a dalších produktů bude záviset na přístupu Moskvy k takzvané stínové flotile – starým tankerům, které mohou obejít dodržování požadavků na pojištění lodní dopravy a dalších služeb souvisejících s námořní dopravou v rámci G7.
Moskva ale prohlásila, že svou ropu nebude v rámci mechanismu G7 pro omezení cen prodávat vůbec, což vedlo k odhadům, že ruská těžba se sníží. S tím, že asijští odběratelé budou schopni absorbovat všech 400 000 barelů ropy denně, které Evropa kupovala ještě v listopadu, se příliš nepočítalo.
Analytici společnosti S&P Global Commodity Insights ale předpovídají, že počáteční výkyvy na trhu způsobené cenovým stropem a sankcemi i tak sníží od listopadu do března produkci ruské ropy zhruba o milion barelů denně, tedy o 1,5 milionů barelů pod úroveň před konfliktem.
„Současná omezení ze strany EU a G7, zavedení cenového stropu a neochota Ruska prodávat ropu do západních zemí vytvoří nedostatek lodí a kupců potřebných k přesměrování zhruba poloviny z dvou milionů barelů ruské ropy denně," říká hlavní geopolitický poradce S&P Global Paul Sheldon. „Během příštího roku ale export ruské ropy vzroste o 0,3 milionu barelů denně, protože budou k dispozici alternativní přepravní služby," dodal dále Sheldon.
