Dopady konfliktu na energetiku se projevují v celé Evropě. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval občany, aby před zimou snížili spotřebu plynu o 10 %. Itálie se chystá snížit spotřebu plynu o 7 %. „Nikdy jsme nezažili tak náročnou situaci," řekl televizi CNBC Paolo Gentiloni, komisař EU pro ekonomiku.
„Vyzývám k evropské akci, evropské solidaritě. Zkušenost, kterou jsme měli v předchozí krizi ukázala, že společným jednáním, společnou reakcí jsme schopni zabránit rozdělení evropských zemí," řekl Gentiloni s odkazem na jednotnou distribuci vakcín proti Covidu-19 v roce 2021. Představil tak myšlenku společného nástroje, který by mohl pomoci členským státům EU v boji proti energetické krizi.
V tom, jak jednotlivé země přistupují k energetické krizi, se ale začínají objevovat rozdíly. Polsko, Belgie, Itálie a Řecko například navrhují cenový koridor pro plyn napříč Evropou, který by měl zmírnit nárůst cen. Předpokládá se však, že jiné země, včetně Německa, kvůli obavám, že by omezení cen mohlo mít negativní dopady na energetickou bezpečnost, tento plán nepodpoří.
Německo mezitím zavedlo svá vlastní opatření. Kancléř Olaf Scholz 30. září 2022 představil balíček ve výši 200 miliard eur na dotování základní spotřeby pro domácnosti a malé a střední podniky. Německo tak vyvolalo otázky ohledně své ochoty reagovat na energetickou krizi jednotně pod hlavičkou EU. Současně tím způsobilo i obavy, že by mohl mít tento krok negativní dopady na sousední státy.
Přestože konkrétní údaje zatím nebyly zveřejněny, plány Německa mají platit do roku 2024 a mají zahrnovat zpomalování růstu cen elektřiny a plynu, snížení DPH nebo znovuobnovení Fondu hospodářské stabilizace, který byl použit na záchranu společnosti Lufthansa během pandemie.
Polský premiér Mateusz Morawiecky krok Německa ostře zkritizoval. „Je to náš společný problém. Nemůže to být tak, že jedna země, která je nejbohatší a nejrozvinutější v Evropě, bude blokovat vše, co se nyní děje," řekl.
Polská ministryně financí Magdalena Rzeczkowská zaujala vyváženější přístup a uvedla, že Evropa by se sice měla snažit najít společná řešení pro všechny, zároveň ale chápe, proč některé země předkládají své vlastní návrhy. „Diskuse o energetice trvají příliš dlouho. Polsko také dělá vlastní programy a vlastní řešení. Nemůžeme tak dlouho čekat. Přesto ale musíme mít koordinovaný přístup," sdělila Rzeczkowská.
Předseda Euroskupiny – neformálního orgánu EU, který sdružuje ministry financí zemí, jejichž měnou je euro, Pascal Donohoe uvedl, že i on chápe, proč země předkládají své vlastní návrhy, místo aby čekaly na jednotný postup celé EU.
