Ve středu byl v polském Goleniówě slavnostně otevřen plynovod Baltic Pipe. Byla tak dokončena dlouho očekáváná výstavba plynovodu, který tvoří novou klíčovou trasu pro přepravu plynu z Norska přes Dánsko do Polska a sousedních zemí. Baltic Pipe umožní dle webu European Commission dovážet z Norska do Polska až 10 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Zahájení dodávek je plánováno již na sobotu 1. října 2022. Projekt podporovaný Evropskou unií zvyšuje diverzifikaci dodávek plynu ve střední a východní Evropě a pobaltských státech.
Polská energetická společnost PGNiG uvedla, že spolu s dodávkami z nově dostavěného plynovodu Baltic Pipe, vlastní produkcí a dodatečnými kontrakty se společnostmi působícími v norském kontinentálním šelfu zajistila pro své zákazníky dostatek zemního plynu na celou nadcházející topnou sezonu.
Polsko bylo mezi prvními státy EU, kterým byly koncem dubna 2022 zcela přerušeny dodávky plynu z Ruska poté, co Polsko odmítlo platit za ruský plyn v rublech. Koncem minulého měsíce byl také zprovozněn propojovací plynovod mezi Polskem a Slovenskem, jehož cílem je diverzifikovat trasy dodávek a snížit jejich cenu.
Polská vláda dále v příštím roce plánuje zmrazit ceny elektřiny na letošní úrovni. Domácnosti, kterým se podaří snížit svou spotřebu elektřiny alespoň o 10 %, budou navíc odměněny 10% snížením ceny. Garantovaná cena elektřiny bude platit do 2 000 kilowatthodin ročně pro všechny domácnosti a do 2 600 kilowatthodin ročně pro rodiny se třemi a více dětmi, zdravotně postižené osoby a zemědělce. Podobná úsporná opatření mají být zavedena i ve veřejném sektoru, přičemž pro státní organizace bude 10% snížení spotřeby dokonce povinné.
„Chceme podpořit úspory v této dramatické době, kdy za naší východní hranicí probíhá válka a my musíme nést důsledky chyb německo-ruské plynové politiky," řekl premiér Mateusz Morawiecki. „Bezpečnost polských rodin, bezpečnost pracovních míst je koneckonců přímo spojena s bezpečností podniků, jejich konkurenceschopností a schopností přežít. Zejména těch, které spotřebovávají nejvíce energie," dodal dále polský premiér.
Polská vláda také nabídne podporu průmyslovým odvětvím s vysokou spotřebou energie ve formě dotací na nákup elektřiny a plynu. „Od příštího roku budou mít tyto podniky také možnost se připojit přímo k obnovitelným zdrojům energie. Na podporu bude mít nárok několik stovek podniků z odvětví jako je hutnictví, keramika, sklářství nebo výroba hnojiv,“ dodal polský ministr pro rozvoj a technologie Waldemar Buda.
Polsko dokonce plánuje dle webu Notes from Poland dodávat veškerý přebytek své ropy Německu. Polské ministerstvo životního prostředí to uvedlo poté, co Němci převzali kontrolu nad rafinerií, jejímž většinovým vlastníkem je ruský ropný gigant Rosněfť.
Na druhou stranu se ale Poláci obávají, že se kvůli vysokým cenám plynu a uhlí lidé častěji uchýlí k pálení odpadků, aby tak vytápěli své domovy. Polská vláda kvůli tomu během topné sezony dokonce zvažuje dle agentury Bloomberg distribuci protismogových masek a respirátorů.
Předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski prohlásil, že země se potřebuje zahřát a „je třeba pálit téměř všechno, samozřejmě kromě pneumatik a podobně škodlivých věcí". Jeho výroky pak vyvolaly obavy o kvalitu ovzduší v Polsku, které již nyní patří mezi nejvíce znečištěné v Evropě.
Navzdory mnohaletému úsilí totiž mnoho polských domácností stále používá k vytápění svých domovů pevná paliva. Energetická krize vyvolaná válkou na Ukrajině jejich situaci ještě ztížila.
Někteří Poláci po zákazu dovozu uhlí z Ruska dokonce stáli celé dny ve frontách před polskými doly, aby si uhlí mohli nakoupit. Polsko si následně zajistilo krátkodobé dodávky uhlí zvýšením domácí produkce a také dovozem uhlí ze Spojených států, Kolumbie, Tanzanie, Jihoafrické republiky, Austrálie nebo Indonésie.
Zdroj: European Commission, Notes from Poland, OilPrice, Bloomberg
