Tento obnovitelný plyn, který se svými vlastnostmi neliší od zemního plynu, vtláčí distributor nově do svých plynovodů z Energetického centra Horní Suchá nedaleko Karviné. Je to třetí bioplynová stanice u nás, která dodává biometan až ke koncovým zákazníkům.
Bioplynová stanice v Horní Suché posílá do veřejné distribuční sítě GasNetu první kubíky plynu. Zatím pracuje ve zkušebním režimu. Energetické centrum Horní Suchá dodává biometan odběratelům v regionu od začátku měsíce a už teď se denní vyprodukovaný objem biometanu vyšplhal na 2 000 kubíků denně. Obnovitelný plyn už mají ve svých sporácích a kotlích lidé na Karvinsku a Havířovsku. Maximální výkon stanice je 450 m3 vyrobeného biometanu za hodinu.
„Dál zvyšujeme podíl biometanu v naší distribuční síti. Jedná se o zelený a plně obnovitelný plyn, který se navíc nemusí odnikud vozit a může se vyrábět přímo v místě spotřeby. Výroba biometanu tak podporuje i energetickou nezávislost,“ říká Andrej Prno, který připojování stanic v GasNetu řídí.
Zdůrazňuje výrazný přínos biometnau k udržitelné ekonomice: „Biometan představuje konečný produkt cirkulárního hospodářství, které v GasNetu podporujeme. Když to zjednoduším – vyhozené slupky od brambor se vám do kuchyně vrátí v podobě plynu, na kterém uvaříte další jídlo.“
První ve Slezsku
GasNet jako první distributor v Česku připojil ke své soustavě bioplynovou stanici v Rapotíně na severní Moravě v roce 2019 a loni se k ní přidala stanice v Litomyšli ve východních Čechách. Bioplynka v Horní Suché je v Česku v pořadí třetí připojená stanice.
„S ohledem na zahájení zkušebního provozu plánujeme letos vyrobit více než 1 milion m3 biometanu,“ říká Sebastian Sikora, jednatel společnosti Organic technology, která stanici v Horní Suché provozuje.
Infrastruktura je na biometan plně připravená, protože oba plyny (zemní plyn a biometan) jsou svými vlastnostmi zaměnitelné. „Plyn před vstupem do distribuce kontrolujeme, aby všechny jeho parametry odpovídaly potřebným normám. O průtoku a kvalitě plynu máme online informace na našem dispečinku. V místě jsme taky namontovali naši odorizační stanici, která k plynu přidává typický zápach pro jeho snadnou detekci. Ani biometan totiž není sám o sobě cítit,“ přibližuje distribuční technologii Andrej Prno.
Odpad zpracují na biometan a hnojivo
V Horní Suché vyrábějí biometan z biologicky rozložitelného odpadu. Využívají se tak zbytky z výroby potravin a nápojů nebo zbytky nevhodné k jídlu například kvůli prošlé lhůtě spotřeby. Jedná se zejména o kuchyňské zbytky a gastro odpady.
Energetické centrum Horní Suchá nevyrábí jen biometan. „Anaerobní digescí zpracujeme jakýkoli odpad, který je schopen rozkladu bez přístupu vzduchu. Využíváme zbytky po kuchyňské úpravě v domácnostech, biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, prošlé a vadné potraviny, odpadní tuky, odpady z jídelen, gastro provozoven, odpady z potravinářského průmyslu. Z nich získáváme nejen bioplyn, ale i ekologické hnojivo pro další použití v zemědělství,“ doplňuje Sebastian Sikora.
Energetické centrum umí zpracovat i odpad v obalech. „Obaly umí naše technologie vyseparovat. Zpracovatelská kapacita závodu je 20 000 tun bioodpadu ročně, z čehož se vyrobí 3 200 000 m3 zeleného biometanu a 1 200 tun koncentrovaného organického hnojiva,“ uzavírá Sebastian Sikora z energocentra Horní Suchá.
Perspektivní biometan může brzdit nejistota
V České republice je biometan velmi perspektivní a do roku 2030 by mohl nahradit 10 až 15 % spotřeby zemního plynu pro vytápění i silniční dopravu. Takový rozvoj ale může narazit na nejasné dotační podmínky.
„V České republice je už více než 550 bioplynových stanic, které mohou produkovat biometan. Základní legislativu pro distribuci tohoto plynu máme. Po technologické stránce je taky jasno a proces připojení bioplynky k distribuci jsme standardizovali. Je ovšem potřeba vytvořit efektivní regulační rámec finanční podpory, který bude motivovat majitele bioplynových stanic a investory k výrobě biometanu,“ připomíná Andrej Prno z GasNetu.
Zdroj: GasNet, EC Horní Suchá
