Provoz plynárny byl v roce 2020 pozastaven dle webu společnosti Sokolovská uhelná kvůli růstu cen emisních povolenek a s tím souvisejícímu nárůstu provozních nákladů, které nebylo možné v dané tržní situaci krýt provozními výnosy.
Obnoví se provoz tří generátorů z celkových 26, což otevře cestu k inovativním technologiím a udržitelnému rozvoji chemického průmyslu. Současně to je příležitost k řešení energetické krize a ke snížení závislosti na výrobě elektřiny a tepla z dováženého zemního plynu. Obyvatelé okolních měst a obcí nemusí mít při tak omezeném provozu obavy z žádných rizik, které by mohly mít vliv na jejich zdraví, bezpečí a na kvalitu životního prostředí.
„V průběhu druhého pololetí loňského roku jsme společně s Karlovarským krajem, Vysokou školou chemicko-technologickou a společností Synthomer uzavřeli memorandum o spolupráci s cílem udržet a rozvíjet oblast chemického průmyslu v Karlovarském kraji, primárně na Sokolovsku. V tomto odvětví spatřujeme budoucnost, protože mimo jiné právě chemie, chemické procesy a chemické technologie budou hrát prim v uchovávání a produkci elektřiny a tepla,“ vysvětluje jeden z významných důvodů plánovaného částečného obnovení provozu plynárny Pavel Tomek, předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné. Obyvatelé okolních měst a obcí nemusí mít při tak omezeném provozu obavy z žádných rizik, které by mohly mít vliv na jejich zdraví, bezpečí a na kvalitu životního prostředí.
Areál ve Vřesové, kde se nachází technologie tlakového zplyňování a související provozy, má optimální předpoklady pro zavádění inovací pro udržitelné, nízkoemisní a bezemisní technologie k výrobě chemických produktů pro další zpracování a pro výrobu syntetických plynů, které budou adekvátním alternativním palivem k výrobě elektřiny a tepla vedle obnovitelných zdrojů. Infrastruktura, využitelná technologická zařízení, potřebná povolení, dostupné zásoby nerostných surovin a vybavení pro materiálové a chemické využití odpadů dávají naději na úspěch připravovaných projektů.
Do srpna 2020 Sokolovská uhelná provozovala svoji paroplynovou elektrárnu právě na plyn z produkce tlakové plynárny. Po rozhodnutí o pozastavení provozu byla provedena opatření k provozu paroplynové elektrárny na zemní plyn.
V důsledku tržní situace byl provoz paroplynové elektrárny po celý loňský rok poznamenán enormně drahým zemním plynem, a tak Sokolovská uhelná nebyla za ekonomicky přijatelných podmínek schopna paroplynovou elektrárnu na zemní plyn provozovat. Uvést opět do provozu část tlakové plynárny znamená současně příležitost k nahrazení závislosti na zemním plynu a k eliminaci rizik jeho nedostupnosti.
„Ocitli jsme se ve složité pozici. Mezinárodní situace i okolnosti na energetickém trhu nejsou právě ideální. Drahý zemní plyn a riziko nedostupnosti zemního plynu, který ještě po několik let bude vedle uhlí bezesporu jen obtížně nahraditelným palivem pro výrobu elektřiny a tepla, je dalším důvodem, proč máme věnovat pozornost obnovení provozu tlakové plynárny. Jedná se o vhodnou alternativu při řešení současné krize. Zprovoznění části plynárny ve Vřesové poskytne příležitost pro zajištění plynu z tuzemských nerostných surovin pro energetické potřeby,“ doplňuje další důvody plánovaného zprovoznění plynárny Pavel Tomek.
Zdroj: Sokolovská uhelná
