Tato organizace požaduje zrušení povolení hornické činnosti, které vydal Obvodní báňský úřad v Mostě v březnu 2023. Analýza rozhodnutí, kterou organizace Greenpeace provedla, ukázala řadu pochybení.
Mezi nejvážnější patří absence navazujícího a smysluplného plánu na rekultivace území po těžbě, možnost těžit na území i po roce 2035 či zcela chybějící posouzení negativních vlivů spálení bílinského uhlí na klima.
Přestože se schválený záměr jmenuje “Pokračování hornické činnosti – I. etapa – Doly Bílina 2019–2035” a těžba má podle něj skončit v roce 2035, schválený plán rekultivací počítá s tím, že se bude těžit déle a na větší ploše a rekultivovat se bude až v roce 2055, tedy až dvacet let po nyní předpokládaném skončení těžby.
Původně totiž Severočeské doly plánovaly, že budou těžit do roku 2050. Schválený plán tak nijak neřeší rekultivaci velkolomu na území, které vznikne těžbou do roku 2035, ani zda je tento prostor vůbec technicky možné rekultivovat. Na základě takto povoleného záměru by navíc mohla těžební společnost tvrdit, že nabyla legitimní očekávání k pokračování těžby i v letech 2035 – 2055 a požadovat od státu odškodné za neuskutečněnou těžbu. Podobným způsobem argumentují těžební firmy v Německu, které dostávají za dřívější uzavírání dolů finanční kompenzace ve výši několika miliard eur.
Další problém, na který Greenpeace upozorňuje, je, že platnost nyní vydaného povolení k hornické činnosti na Bílině není nijak závazně časově ohraničena. Těžba je limitována pouze vymezením plochy, na které může probíhat. V případě snížení objemu těžby a jejího pomalejšího postupu by tak hornická činnost mohla probíhat i mnoho let po roce 2035. Provozovatel velkolomu Bílina by tak mohl následovat příkladu velkolomu ČSA, kde se dnes stále těží, přestože těžba zde byla povolena podle dokumentace “POPD na léta 2000 až 2014”.
Povolení jakékoli těžby na Bílině po roce 2033 je přitom v přímém rozporu s programovým prohlášením současné vlády, která se zavázala “vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033”. Současně je v rozporu s nedávným usnesením vlády, kterým byla schválena východiska Státní energetické koncepce ČR, v nichž je uveden následující strategický cíl: „Snížit podíl fosilních paliv (využívaných bez technologie zachytávání) na spotřebě primární energie na 50 % do roku 2030 a 0 % do roku 2050 a zcela utlumit využití uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033.“
Organizace Greenpeace také dlouhodobě kritizuje, že se při rozhodování o prodloužení těžby vůbec nijak neřešil negativní vliv, které by mělo spálení vytěženého uhlí na klima, což je zdaleka nejvýznamnější ekologický vliv celého záměru. V rámci posuzování jeho dopadů na životní prostředí se klimatem odmítlo zabývat dokonce i Ministerstvo životního prostředí, které vydalo se záměrem souhlasné stanovisko v roce 2019 v éře ministra Richarda Brabce. Současný ministr Petr Hladík však na základě podaného odvolání bude muset toto stanovisko přezkoumat, a může jej tedy změnit.
Těžba na velkolomu Bílina má pokračovat i za hranicí původních ekologických limitů těžby, které v roce 1991 schválila vláda Petra Pitharta. V roce 2015 však tyto limity na Bílině vláda Bohuslava Sobotky posunula způsobem, který umožňuje těžbu až do roku 2050.
Odvolání Greenpeace proti prodloužení těžby na velkolomu Bílina je součástí širší kampaně za spravedlivou a udržitelnou energetickou transformaci České republiky. Organizace vyzývá vládu, aby postupně ukončovala uhelný byznys a investovala do obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a zelených pracovních míst.
Zdroj: Greenpeace, Severočeské doly
