Nadbytek světla v noci nás připravuje o zdravý spánek, trpí jím příroda a zbytečné svícení navíc ročně stojí také miliardy korun. Příčinou je hlavně zastaralé veřejné osvětlení a nevhodné nasvícení nejrůznějších objektů, jako jsou třeba obchodní centra, billboardy a parkoviště.
Pro romantiky to má následek speciální. Téměř nikde na území České republiky už totiž nenajdou přírodní noční oblohu, aby se pokochali její krásou. Podle map světelného znečištění publikovaných Českou astronomickou společností je možné vidět náznak přírodní noční oblohy už pouze na Šumavě a v části Jihočeského kraje.
Není třeba zdůrazňovat, že popsaným nadměrným nočním osvětlením trpí hlavně lidé a příroda, a to jak ve městech, tak i na venkově. Světelné znečištění se negativně podepisuje na lidském zdraví, zejména na kvalitě spánku. Odborníci proto často hovoří dokonce o pandemii nespavosti.
Světelným smogem trpíme všichni
K největším zdrojům světelného smogu patří zastaralé a špatně funkční veřejné osvětlení. To může být osudné třeba stromům. Lampy svítí nejen na chodník a silnici, ale také do předzahrádek a dvorů. V noci jde o velmi nepříjemný efekt. V jeho důsledku třeba ovocné stromy ještě ani v prosinci mnohde neshazují listy.
Dobrý příklad správného řešení ale již vymysleli v některých obcích. Nainstalovali tam takzvané biodynamické lampy, které září naplno, jen když pod nimi někdo prochází. Během noci navíc mění barvu světla a přizpůsobují se tak přirozeným cyklům přírody. S biodynamickými lampami experimentuje už i Hvězdárna a planetárium Brno.
Světelným znečištěním se zabývají také firmy z oboru energetiky, podle nichž je moderní technologie veřejného osvětlení dobrou cestou k úsporám energií i eliminaci světelného smogu.
Zbytečné svícení za těžké peníze
Špatné veřejné osvětlení navíc vede k nezanedbatelným ekonomickým ztrátám. Podle údajů odborného portálu Svetelneznecisteni.cz se na produkci světelného smogu v Evropě zbůhdarma spotřebuje více než 15 procent celkové spotřeby elektřiny na veřejné osvětlení. Roční náklady na nevyužité světlo v Evropě jsou odhadovány na 5,2 miliardy eur.
Ačkoli je světelný smog především v zimě velmi diskutovaným tématem, podle odborníků většina českých měst a obcí nevyvíjí dostatek aktivity, aby ho eliminovala. Nejde přitom ani tak o nezájem lokálních politiků, jako prý spíš o nedostatek informací.
Co je světelné znečištění?
Světelné znečištění (hovorově světelný smog) je čím dál významnějším civilizačním problémem obtěžujícím vyspělé země nepříznivými vlivy umělého osvětlení na oblasti lidského zdraví, životního prostředí, ekonomiky, bezpečnosti a viditelnosti noční hvězdné oblohy. Původcem světelného znečištění je obecně každý umělý světelný zdroj a dochází k němu především směrováním světla do nežádoucích prostor (např. na nebe, do volné krajiny nebo okny do interiérů), osvětlováním mimo nutné časové období (např. osvětlení parkoviště nákupního centra mimo otevírací dobu) nebo použitím zdrojů s nevhodnými spektrálními charakteristikami (zejména v modré části spektra).
Za posledních 10 až 15 let se poznání v této oblasti zásadně rozšířilo, na toto téma byly vydány stovky vědeckých a statistických prací a v Evropě byla přijata první zákonná opatření.
