Současná situace podle oborových sdružení neznamená konec Zelené dohody pro Evropu, je ale třeba úprava jednotlivých cílů a cest k jejich dosažení. Právě rozvoj obnovitelných zdrojů a renovace budov bude podle zprávy Svazu moderní energetiky třeba jednoznačně urychlit.
Tato řešení jsou nástrojem, které zvýší energetickou nezávislost Evropy a sníží emise současně. Členské státy musí odstranit překážky, které brání rychlému rozvoji moderní energetiky, shodují se zástupci profesních sdružení.
Evropská zelená dohoda je strategie, která řeší klimatickou neutralitu a současně posiluje energetickou bezpečnost v Evropě. Její výhodou je komplexní přístup. Řeší dekarbonizaci napříč ekonomikou: v energetice, dopravě, zemědělství, průmyslu i obytných budovách. S válečnou agresí Ruska nezmizel problém změny klimatu. Změna klimatu stojí evropskou ekonomiku desítky miliard euro na přímých škodách ročně.
“Evropská zelená dohoda nyní dostane k naplnění svého cíle nový impuls: vyřešit nezávislost na ruských fosilních zdrojích. Ročně odtečou z evropské ekonomiky stovky miliard euro za nákup zemního plynu nebo ropy. Na místo toho, aby za ně rozvíjel Putin svůj zbrojní průmysl, je třeba tyto prostředky investovat přímo do zelených řešení v členských státech Evropy,” komentuje situaci Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. “Evropa musí řešit oba problémy současně: nahradit import z Ruska produkcí domácího biometanu, instalací tepelných čerpadel či solárních elektráren a renovací budov s cílem snížit jejich energetickou spotřebu,” dodává Martin Sedlák.
Svaz moderní energetiky, sdružení CZ Biom, Solární asociace, Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT a konzultační společnost Budovy21 proto shrnují klíčová opatření a potřebné kroky, které mohou Česko postupně ochránit před dovozní závislostí na ruském plynu. Plán budou společně s dalšími experty precizovat a následně s ním seznámí zástupce vlády Petra Fialy. Společně zjistily, že lze během tohoto desetiletí snížit spotřebu zemního plynu o
- 1,8 miliard kubíků pomocí renovace budov. Především díky zateplování, výměně oken, instalací rekuperace a optimalizací zdrojů tepla
- 1,3 miliardy kubíků dodá produkce biometanu
- solární elektrárny mohou vyrobit 9-12 terawatthodin čisté elektřiny
Česká ekonomika má jednu z nejvyšších spotřeb na jednotku HDP v Evropské unii. Je třeba začít konečně čerpat potenciál úspor energie. Dovezená energie z Ruska končí vyplýtvaná nezateplenými budovami nebo v energeticky náročných průmyslových procesech. Pojďme to konečně změnit. Začít můžeme právě u budov.
“Energetické úspory v budovách mohou podle progresivního scénáře jejich renovace uspořit do roku 2030 až 1,8 miliard kubíku zemního plynu. Je ale potřeba, aby úspěšný program Nová zelená úsporám se ještě rozrostl např. o programy chránící před energetickou chudobou. Pro středně příjmové domácnosti byly pomocí státní garance nabídnuty zvýhodněné renovační úvěry. Pro nízkopříjmové pak investiční složka sociálních dávek. K tomu je potřeba lidem pomoci s předprojektovou přípravou, aby se mohli správně rozhodnout, jak renovaci domu naplánovat,” říká Petr Holub, zakladatel konzultační společnosti Budovy21.
“Program na náhradu zemního plynu je již legislativně připraven, čeká se jen na schválení Evropskou komisí a cenové rozhodnutí. Pokud bude podpora dobře nastavena, jsme si schopni během krátké doby dodávat 0,8 miliardy m3 a třeba do pěti let vyrábět 1,3 miliardy m3 ročně “obnovitelného zemního” plynu. To odpovídá zhruba dvou třetinám roční spotřeby zemního plynu českých domácností,” uvedl Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom. Velký potenciál skýtá také produkce syntetického plynu vyráběného dnes již biologicky z oxidu uhličitého koncentrovaného v bioplynu a přídavkem vodíku získaného transformací z přebytečné elektřiny v síti. Bioplynové stanice mohou také poskytnout regulační potenciál srovnatelný s výkonem přečerpávací elektrárny Dlouhých strání, navíc efektivněji a decentralizovaně na celém území České republiky.
Významnou část spotřeby zemního plynu používaného na topení lze nahradit také biomasou. Stačí následovat příklad měst, která tak již učinila, jako je např. Kutná Hora, Třebíč nebo Kněžice. Využívání biomasy může pomoci zvýšit pestrost české krajiny, dodá živiny a organickou hmotu do půdy a přinese práci do venkovského prostoru i do průmyslu.
Zdroj: Svaz moderní energetiky, Budovy21
