Plyn by měl mít tedy v Česku budoucnost i přes aktuální problémy s dodávkami ruského plynu. "Technicky je naše síť připravena už dnes na 20% příměs vodíku, na vyšším podílu intenzivně pracujeme. Na biometan jsme připraveni stoprocentně. Neobejdeme se bez nové generace plynařů a v bezpečnosti se musíme neustále zlepšovat,“ říkají odborníci největšího distributora zemního plynu v České republice společnosti GasNet.
„Proces připojování výroben biometanu se nám již podařilo procedurálně vyladit a standardizovat. Aktuálně máme podepsáno 10 smluv o připojení biometanových stanic, kdy projekty jsou v různých stádiích realizace. Mediálně známé jsou například budované stanice u Litomyšle, na Karvinsku či v Mladé Boleslavi, kde plánují vyrábět biometan z organického odpadu,“ sdělila Ilona Pasková, specialistka Gas Quality skupiny GasNet.
Evropa i Česká republika mají ovšem i vodíkové strategie, kdy střednědobé a dlouhodobé scénáře počítají s přechodem ze zemního plynu na čistý vodík.
Jak ale s vodíkem začít už v krátkodobém horizontu? Odpověď přináší takzvaný blend neboli příměs vodíku, z počátku v menších množstvích.
Míru připravenosti GasNetu na distribuci vodíku představil Pavel Auinger, manažer technického Asset Managementu: „GasNet dlouhodobě investuje do spolehlivosti, bezpečnosti a modernizace plynárenské infrastruktury. Díky tomu je naše síť technicky připravena na 20% příměs vodíku již dnes. Samozřejmě intenzivně pracujeme na tom, abychom byli schopni distribuovat i vyšší procento blendu. Naši síť jsme proto rozdělili na 217 jednotlivých komponent, které podrobně analyzujeme, s cílem je všechny přizpůsobit distribuci 100 % vodíku. Příprava na vodík je velmi komplexní problematika, na které pracujeme s ostatními týmy z GasNetu – například na legislativních a regulačních aspektech či řešíme strategii obnovy sítě. Připravujeme také pilotní projekty, na nichž chceme ukázat, že vodík není jen teorie, ale že představuje opravdu reálnou budoucnost plynárenství.“
Zdroj: GasNet, EFG Rapotín
