Polovina kvůli vysokým nákladům za teplo také podle svých tvrzení musela omezit jiné výdaje, což je více než dvojnásobný podíl než v roce 2019. Úsporná opatření se dle výzkumu neziskového ústavu STEM nejčastěji týkala lidí špatně hodnotících svou ekonomickou situaci, a rovněž lidí starších 60 let.
V porovnání s rokem 2019 také narostl z pětiny na více než polovinu podíl Čechů, kteří v nejčastěji obývané místnosti svého bytu měli údajně teplotu dvacet stupňů či nižší.
V uplynulém roce došlo v důsledku ruské agrese na Ukrajině k zásadním změnám na trhu s energiemi, a to jak na celoevropské, tak tuzemské úrovni. Burzovní ceny plynu i na ně navázané ceny elektřiny prodělaly šokový vývoj, který kulminoval v srpnu a září. Z pohledu domácích maloodběratelů došlo postupně k výraznému zdražení elektřiny, plynu a v návaznosti na ně též všech dalších zdrojů tepla.
ČR včetně svých občanů objektivně přistoupila ve spotřebě plynu i elektřiny k podstatným omezením, přičemž dosud se měsíční úspora v kritických měsících topné sezóny pohybovala mezi 15 a 20 % (po odečtení vlivů počasí). Pravděpodobně sledujeme kombinovaný efekt významně vyšších cen plynu, zodpovědnějšího hospodaření domácností a útlumu výroby a optimalizace spotřeby v průmyslu. Podobně došlo k úsporám také ve spotřebě elektřiny, ovšem zde se úspora pohybuje mezi 4 a 5 procenty.
Výše uvedené události měly mimo jiné zásadní vliv na přístup českých domácností k vytápění jejich domovů, velmi často na úkor subjektivního komfortu. Zpráva STEM proto přináší srovnání výpovědí Čechů na dané téma z přelomu ledna a února před čtyřmi lety s popisem situace týkající se vytápění domácnosti z první poloviny ledna letošního roku.
Podle vlastní výpovědi (z letošního ledna) více než polovina českých domácností měla náklady na vytápění tak vysoké, že musela omezovat jiné výdaje, aby je pokryla. Podíl takovýchto domácností je tak letos o necelou třetinu vyšší než na přelomu ledna a února před čtyřmi lety.
O více než pětinu také narostl podíl Čechů, kteří tvrdili, že kvůli výši nákladů na vytápění optimálně nevytápěli některé části svého bytu či domu (letos to uvedlo 62 % lidí). Současně bylo toto opatření, tedy snížení teploty v některých částech obydlí, uplatňováno vyšším podílem domácností než první zmíněné opatření.
Analýza rozdílů mezi různými sociodemografickými skupinami ukazuje, že úsporná opatření začali v porovnání s rokem 2019 ve větší míře zavádět lidé napříč věkovým spektrem. Stejně jako při předchozím měření k nim však nejčastěji ze všech přistupovali lidé starší 60 let, téměř tři čtvrtiny podle svých tvrzení nevytápěly některé časti svého obydlí optimálně a 56 % omezilo jiné výdaje své domácnosti (v obou případech je to zhruba o čtvrtinu více než v roce 2019).
Skokový nárůst domácností, které na začátku letošního roku tvrdily, že kvůli vysokým cenám za teplo omezily jiné výdaje, je však pozorovatelný i mezi nejmladšími obyvateli. Největší změnu v tomto ohledu můžeme pozorovat mezi Čechy ve věku 18-29 let, podíl těch, kteří tvrdili, že kvůli teplu omezili své další výdaje, byl oproti roku 2019 na začátku letošního roku o 35 % vyšší.
Výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. ledna až 15. ledna 2023.
Zdroj: STEM
