Elektřina

Temelín přechází na delší palivový cyklus

AUTOR: Tereza Komárková

Energetická krize
Obnovitelné zdroje

Evropa díky obnovitelným zdrojům dokázala zvrátit energetickou krizi

Více než pětinu (22 procent) energie spotřebované v Evropské unii loni vyrobily solární a větrné elektrárny a svou produkcí tak poprvé předčily i výrobu energie ze zemního plynu (20 procent).
 
FOTO: Pixabay

autor

Martin Pokorný

04. února 2023

Reklama
Reklama

Na povzbudivé výsledky evropské moderní energetiky upozornila zpráva European Electricity Review energetického think tanku Ember. Česko se k tomuto trendu zatím přidalo jen v rozvoji malé domácí fotovoltaiky. Stavba velkých pozemních elektráren stále nedosahuje svého potenciálu a velmi neuspokojivá je situace ve výstavbě větrných elektráren.

Obavy, že odklon od ruského plynu povede ke zvýšení spalování uhlí, se tak nenaplnily. Ačkoliv evropské země importovaly o 22 milionů tun uhlí navíc, dvě třetiny tohoto množství leží stále nevyužité a uhelná energetika poslední čtyři zimní měsíce poklesla meziročně o šest procent.

Větrné a solární zdroje také dokázaly nahradit výpadky francouzských jaderných bloků a evropských vodních elektráren, které vykazovaly nižší produkci energie kvůli silnému suchu. 

„Cenu elektřiny na evropských trzích v loňském roce ovlivňoval nejen propad dodávek ruského plynu, ale i energie z jádra a vody. Způsobily to jednak odstávky hned několika jaderných elektráren ve Francii, jednak extrémní sucho po celé Evropě. Spotřebitele nezachraňovalo uhlí, jehož spotřeba meziročně vzrostla o pouhých 7 procent, ale větrné a solární elektrárny, které loni poprvé vyráběly víc než pětinu evropské elektřiny (22 procent). Rozvoj zelené energetiky napříč Evropou tak potvrzuje, že energetická krize neznamená konec Zelené dohody, ale naopak její akceleraci,“ komentuje výsledky studie Martin Abel, koordinátor Klubu agrivoltaiky Aliance pro energetickou soběstačnost. Organizace Ember navíc odhaduje, že v letošním roce by poptávka po energii z fosilních paliv mohla meziročně klesnout o 20 procent, což by znamenalo dvojnásobné překonání předchozího rekordu z roku 2020.

Evropské solární kapacity loni vzrostly o rekordních 24 procent (39 TWh) a pomohla snížit náklady na fosilní plyn o 10 miliard eur. „Zpráva organizace Ember prokazuje, že růst produkce čisté energie přímo vede k poklesu spotřeby fosilních paliv. Ty musí Evropa draze dovážet a ruská invaze na Ukrajinu poukázala i na bezpečnostní rizika, která plynou ze závislosti evropské energetiky na nevyzpytatelných režimech. Česko dokázalo na krizi zareagovat masovým zájmem o výstavbou domácích fotovoltaických elektráren, poptávka po jejich výstavbě na rodinných domech loni vyrostla o více než 50 tisíc. Další důležité pilíře moderní energetiky, nové větrné elektrárny a bioplynové stanice ale zatím vyhlížíme marně,“ upozorňuje programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Nové větrné elektrárny v posledních letech v Česku prakticky nevznikaly a jejich povolování trvá i deset let, což neúměrně prodražuje jejich výstavbu. Smutným faktem také je, že do aukcí na podporu větrné energetiky se právě kvůli komplikované výstavbě nepřihlásil jediný zájemce. Podobně bezútěšný je i rozvoj bioplynových kapacit, které přitom mají potenciál nahradit část dodávek zemního plynu. Česko v tomto ohledu ale už dva roky čeká na evropskou notifikaci bioplynové kapitoly zákona o podporovaných zdrojích energie. 

Důležitým faktorem pro zvládnutí evropské energetické krize bylo i zapojení občanů v rámci energetických úspor, které v kombinaci s teplou zimou a obavami z vysokých účtů vedly k výraznému snížení evropské energetické náročnosti. Poptávka po elektřině v posledním čtvrtletí roku 2022 klesla meziročně o 7,9 procenta. Nízký zájem o zemní plyn na přelomu roku vedl i k pádu cen energií na předválečné ceny. „Velký dík patří všem občanům, kteří se rozhodli snížit svou spotřebu energií, začali hledat úspory ve svých domácnostech i v běžném životě, vrhli se na renovace a zateplování nebo si pořídili úsporné spotřebiče. Díky nim se podařilo podstatně snížit potřebu výroby energie zejména z drahého fosilního plynu. Svou roli sehrála i řada informačních kampaní,“ dodává Martin Sedlák.

Zdroj: European Electricity Review, Svaz moderní energetiky

Nenechte si ujít
Reklama
Novinky temelínské elektrárny

Temelín přechází na delší palivový cyklus

Autor: Tereza Komárková

21. září 2023

Peugeot e-208 facelift

Nejprodávanější malý elektromobil v Evropě je po faceliftu, ujede až 400 km

Autor: Marie Slováková

23. srpna 2023

Ceny energií v ČR

ČEZ vydělal v roce 2022 rekordních 80 miliard korun

Autor: Martin Pokorný

22. srpna 2023

Austrálie se snaží dosáhnout 0 emisí

Austrálie by se dále neměla podílet na rozvoji jaderné energetiky. Je příliš drahá a pomalá, tvrdí australská studie

Autor: Tereza Komárková

16. července 2023

Novela zákona o ochraně ovzduší

Lidé mohou topit v kotlích na uhlí i po začátku roku 2025

Autor: Marek Kuřina

15. července 2023

Fakta a mýty

Elektromobily jsou přece bezúdržbové, žádné oleje nepotřebují. Anebo ne?

Autor: Vítek Koldinský

28. června 2023

Další články