Je proto možné, že vlády budou nuceny zavést opatření, kterým se dosud vyhýbaly. Letos v listopadu Evropská unie úspěšně naplnila své zásobníky plynu na úroveň 96 % a zajistila tak dle agentury Reuters dostatečné zásoby na tuto zimu.
Země také dokázaly omezit svou spotřebu během neobvykle teplého počasí v minulých měsících. Mrazivé počasí posledních týdnů ale na rozsah problému, kterému bude muset Evropa čelit, opět upozornilo.
„Mnohé z okolností, které umožnily zemím EU naplnit své zásobníky před letošní zimou, se v roce 2023 možná nebudou vůbec opakovat," uvedl minulý týden Fatih Birol, výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA) se sídlem v Paříži. Podle IEA by Evropa mohla příští zimu čelit nedostatku téměř 30 miliard metrů krychlových zemního plynu, což odpovídá téměř 7 % spotřeby v roce 2021.
Před únorovou invazí Ruska na Ukrajinu dodávalo Rusko Evropě přibližně 40 % veškerého plynu. Z toho přibližně 65 % ruských dodávek proudilo plynovodem Nord Stream do Německa a zbytek plynovody přes Ukrajinu. Zatímco dodávky přes Nord Stream jsou od konce srpna kompletně zastaveny, dodávky přes Ukrajinu i nadále pokračují, i když jen velmi omezeně.
Analytici společnosti Wood Mackenzie předpovídají, že v plnicím období roku 2023, které trvá od dubna do konce září, se do Evropy dostane až o 25 miliard kubíků ruského plynu méně než letos. To znamená, že množství, které zůstane v zásobnících na konci letošní zimy, určí rozsah problému pro zimu následující.
Evropská komise uvedla, že zásobníky musí být do 1. listopadu 2023 naplněny minimálně z 90 %. Z odhadů průměrné ceny plynu 95 eur za megawatthodinu pro rok 2023 vyplývá, že splnění tohoto cíle bude Evropu stát přibližně 58 miliard eur.
„V příštím roce se bude pozornost nadále soustředit na snižování spotřeby, přičemž rozsah tohoto úkolu bude částečně záviset na stavu zásob po zimě," uvedl Luke Cottell, hlavní analytik společnosti Timera Energy. Například německý automobilový gigant Mercedes-Benz uvedl, že by letos mohl snížit svou spotřebu plynu až o 50 % tím, že bude využívat více elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Velký podíl na úsporách mají také průmyslová odvětví, která jsou nucena omezovat výrobu, protože vysoké ceny plynu činí výrobu neekonomickou. Některé firmy také přesouvají svou výrobu do regionů s levnější energií.
Země jako Německo, Polsko a Nizozemsko také vybudovaly nebo rozšířily terminály pro znovuzplyňování zkapalněného zemního plynu – LNG. Přijímají tak dodávky LNG z lodí z celého světa a znovu jej ohřívají k použití v domácnostech a továrnách.
Podle údajů amerického úřadu pro energetiku se dovozní kapacita LNG v Evropě a Británii do konce roku 2023 zvýší přibližně o 25 % ve srovnání s rokem 2021. Mít kapacitu ale není zárukou dodávek. V letošním roce totiž nižší poptávka a vysoké ceny způsobily, že se čínské firmy z velké části vyhýbaly trhu s LNG a některé dodávky určené pro asijské odběratele tak byly přesměrovány do Evropy. V příštím roce se už tak stát nemusí.
Pokud se tedy Evropa nedohodne definitivně na cenovém stropu, předpokládá většina analytiků, že ceny plynu zůstanou vysoké a v roce 2023 se budou pohybovat v rozmezí 90-200 eur/MWh ve srovnání s cenami pod 20 eur/MWh v roce 2020.
