Podle studie s názvem „The Net Zero Australia report“, která vznikla spojením sil popředních akademických institucí s poradenskou skupinou Nous Group, by se Austrálie neměla dále podílet na rozvoji jaderné energetiky, pokud chce dosáhnout nulových CO2 emisí do roku 2050. Důvodem, který tato studie udává je, že jaderná energie je příliš kapitálově náročná a její výstavba trvá dlouhou dobu. Podle studie se má australská federální vláda razantně postavit k zrychlení všech relevantních možností, které by mohly „materiálně přispět“ k dosáhnutí cílů nulových emisí.
Text byl zveřejněn krátce poté, co lídr australské opozice Petter Dutton veřejně vyhlásil podporu rozvoje jaderné energie.
Hlavní body zájmu
Hlavní body zájmu by podle studie měly být investice do bateriových úložišť, solární a větrná energie, přečerpávacích elektráren a investice do přenosové soustavy.
Co se týče jaderné energie, ta by se podle studie neměla podílet na plánech snižování emisí na nulu zejména z důvodu, že "snížení cílů v oblasti obnovitelných zdrojů ve víře, že jaderná energie bude nasazena později ve velkém měřítku, by vytvořila materiální riziko nedosažení čisté nuly, nebo by tak bylo dosaženo za nadměrné náklady“.
„Jaderná energie by neměla být zahrnuta do našich plánů, protože je příliš drahá a pomalá. Pouze dramatický pokles nákladů a dlouhotrvající omezení obnovitelných zdrojů by znamenaly přehodnocení této situace,“ řekl Richard Bolt, ředitel Nous Group.
Zpráva varuje, že australská cesta k nulovým emisím uhlíku v roce 2050 bude vyžadovat rychlejší, širší a inovativnější úsilí o dekarbonizaci a hrozí, že rozsáhlá výstavba solárních a pobřežních větrných projektů nebude v kontextu rychlosti výstavby potřebné pro naplnění těchto cílů dostatečně rychlá.
Plynové elektrárny jako záloha
V rámci šesti scénářů, které text představil, všechny zahrnovaly flotilu elektráren spalujících plyn. Ty by měly s „minimálním“ skutečným využitím plynu do budoucna poskytovat zálohu obnovitelným zdrojům energie a bateriovým úložištím.
Zpráva také uvádí, že využití a ukládání uhlíku je „zásadní složkou strategie k čisté nule“, přestože technologie dosud nepřinesla smysluplné snížení emisí.
Scénář představující omezené využívání obnovitelných zdrojů energie uvádí, že modrý vodík, tedy vodík vyrobený z fosilních paliv za použití technologií na zachytávání emisí C02, by byl dominantním využitím pro CCUS (Carbon Capture Utilisation and Storage) až do roku 2060. Ve scénářích, kde je použití obnovitelných zdrojů neomezené, by dominantní využití těchto zdrojů energie mělo být využito pro kompenzaci emisí z obhospodařování půdy a letectví.
Příliš mnoho nejistot
Zpráva byla vypracována za účasti University of Melbourne, University of Queensland, Andlingerova centra pro energii a životní prostředí Princetonské univerzity a také Nous Group. Právě Robin Batterham, emeritní profesor na University of Melbourne a předseda řídícího výboru Net Zero Australia, řekl, že existuje „příliš mnoho nejistot na to, aby bylo možné zmapovat jedinou cestu k čisté nule“.
Generální ředitelka australské nadace pro ochranu přírody Kelly O'Shanassyová, která byla součástí poradního týmu, uvedla, že obnovitelné zdroje jsou hlavním prvkem všech scénářů, ke kterým autoři zpráv společně dospěli.
„Vše závisí na tom, jak rychle dokážeme tyto zdroje nasadit,“ řekla. „Ukazuje to také, že když urychlíte obnovitelné zdroje, plyn pro Austrálii se v podstatě stane špičkovým palivem. Plynem poháněná Austrálie nepřichází v úvahu."
Také však dodala, že některé předpoklady o roli CCUS byly přehnaně optimistické protože technologie prozatím nefunguje ve velkém měřítku.
Zdroj: oenergetice.cz, amp-theguardian-com.cdn.ampproject.org, enviweb.cz.
