Analýza obsahuje čtyři scénáře – Respondentní, Konzervativní, Progresivní a nově také Dekarbonizační. Kromě vyhodnocení ukazatelů bezpečnosti dodávek elektřiny bere dle webu ČEPS v úvahu environmentální a ekonomické dopady jednotlivých scénářů.
Společnost ČEPS každoročně vypracovává národní hodnocení zdrojové přiměřenosti
(MAF CZ), které v několika scénářích zobrazuje možný vývoj českého elektroenergetického sektoru. Jednotlivé scénáře predikují, zda bude česká elektrizační soustava v horizontu do roku 2040 zdrojově přiměřená či nikoliv, tedy zda budou dodrženy parametry spolehlivosti dodávek elektřiny v ČR.
Hodnocení zohledňuje faktory, jako jsou předpokládaná podoba energetického mixu, importní a exportní kapacita, výše spotřeby a socioekonomický vývoj.
Hodnocení zdrojové přiměřenosti v České republice navazuje na hodnocení zdrojové přiměřenosti na evropské úrovni, které zpracovává Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E). Analýza českého prostředí vzniká v souladu s evropskou legislativou o vnitřním trhu s elektřinou, která výrobcům a dalším účastníkům trhu (v ČR jsou to např. obchodníci, zákazníci, operátor trhu a další) ukládá povinnost poskytnout provozovatelům přenosových soustav údaje o očekávaném využívání výrobních zdrojů.
Cílem vnitrostátního hodnocení zdrojové přiměřenosti je určit možná budoucí rizika spojená se spolehlivostí dodávek elektřiny v ČR, identifikovat příčiny, které ke vzniku těchto rizik vedou a stanovit možné způsoby řešení. Sledovaným faktorem je přitom například velikost nepokrytého zatížení (LOLE) z pohledu plnění normy spolehlivosti (při jejímž překročení je bezpečnost dodávek elektrické energie ohrožena).
Vedle Respondentního, Konzervativního a Progresivního scénáře možného vývoje elektroenergetického sektoru, které byly zpracovávány v předchozích letech, přináší MAF CZ 2022 nově také Dekarbonizační scénář. Východiskem tohoto scénáře je dosažení závazku uhlíkové neutrality v roce 2050 v celé ekonomice ČR a v porovnání s ostatními scénáři je charakterizován rozsáhlou elektrifikací zejména v dopravě, vytápění a průmyslu, což vede k výraznému navýšení spotřeby elektřiny. Portfolio zdrojů je založeno na předpokladu konce uhlí k roku 2030 a instalovaná kapacita OZE v něm oproti Konzervativnímu scénáři narůstá na téměř dvojnásobek.
Závěry MAF CZ 2022
Zejména z Progresivního a Dekarbonizačního scénáře MAF CZ 2022 vyplývá, že Česká republika bude od roku 2030 rizikově importní a bude závislá na dovozu elektřiny z možných přebytkových zemí jako jsou Německo a Francie.
Po roce 2030 pak MAF CZ 2022 indikuje další zhoršení situace, které by mohlo vést k vážným problémům s přiměřeností soustavy. Podle Dekarbonizačního scénáře dosahují hodnoty LOLE v roce 2030 již 105 hodin a objem nedodané energie představuje 83,5 GWh. Další zhoršení situace je pak indikováno v roce 2040, kdy podle tohoto scénáře dosahují hodnoty LOLE 1 085 hodin.
MAF CZ 2022 ukazuje, že pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny se Česká republika v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších nových jaderných zdrojů a zároveň zavedení kapacitního mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů, kdy provozovatelé dostávají od státu platby za dostupnost, případně i za výkon poskytnutý pro zajištění stability elektrizační soustavy.
Z provedených výpočtů a analýz rovněž vyplývá důležitost udržet si míru soběstačnosti při pokrytí národní spotřeby elektřiny. Vzhledem k nejistotám ve vývoji a zavádění budoucích technologií a zachování dnešních přebytků výroby elektrické energie v jednotlivých zemích existuje riziko, že dovoz elektrické energie přesáhne 10 % spotřeby elektřiny v ČR (jde o pravidlo uvedené v Aktualizované státní energetické koncepci neboli ASEK).
