Plyn

Zemního plynu bude dostatek, Evropa se totiž dohodla na spuštění společných nákupů

AUTOR: Martin Pokorný

Plyn

Alžírský plyn by mohl nahradit dodávky z Ruska, jedná se i o dalších nerostných surovinách

AUTOR: Martin Pokorný

Plyn

Data o stavu zásobníků s plynem půjde sledovat průběžně

AUTOR: Marek Kuřina

Elektřina
Trendy v energetice

Tři dekády energetiky v České republice: Bezemisní zdroje posílily na 63 %, uhlí kleslo na 30 %

Od konce roku 1992, kdy se Československo stalo historií, vzrostla výroba elektráren v České republice o více než 44 %, především se ale výrazně změnila struktura energetiky.
 
FOTO: ČEZ

autor

Marek Kuřina

27. října 2022

Reklama
Reklama

Zatímco před třemi desítkami let dominovaly s více než 70 % uhelné zdroje, dnes je všechno jinak. Energetickými tahouny Česka jsou s téměř 50 procenty bezemisní jaderné a obnovitelné elektrárny, v samotném ČEZ, který se největší měrou podílí na této zlomové transformaci, činí jejich podíl dokonce 63 procent. Prioritou pro ČEZ zůstává ale i nadále také stabilní dodávka energie.

Na výročí vzniku republiky bylo před 30 lety, koncem října 1992, už naprosto jasné, že společný československý stát odchází ze scény. S obnovenou českou státností se začala rodit také samostatná česká energetika.

Vedle převažující uhelné základny dostala do vínku několik let fungující jaderné Dukovany zálohované přečerpávacími Dalešicemi nebo robustní a rychle najíždějící Vltavskou kaskádu. Ale také závaží v podobě velkých rozestavěných celků - jaderné elektrárny Temelín, přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně i sotva rozjetého odsiřovacího programu na uhelných blocích. Úspěšné zvládnutí těchto úkolů umožnilo energetickou generační výměnu: nastartování postupného útlumu uhlí v českém energetickém mixu, následovanou expanzí rozvoje obnovitelných zdrojů a renesancí plánů na rozvoj jádra.

„Česká energetika se za tři desítky let existence samostatného státu zásadně změnila. Poměrně jednostrannou orientaci na uhlí nahradil pestrý mix v čele s jádrem a obnovitelnými zdroji. Dobře je to vidět i na výrobním portfoliu ČEZ, který je po celou dobu trvání samostatného českého státu symbolem spolehlivé výroby a dodávky elektřiny a tepla. Také naše zdrojová struktura se zásadním způsobem proměnila, od fosilních směrem k bezemisním zdrojům. Zatímco v roce 1992 obstaraly uhelné elektrárny 71,7 % elektřiny, jaderné zdroje 25,8 % a vodní elektrárny 2,5 %, když se podívám na čísla za loňský rok, vidím naopak 63 % vyrobených v bezemisních zdrojích,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Markantní rozdíl skutečně není jen v celkovém objemu vyrobené elektřiny, která vstříc rostoucí spotřebě a díky růstu významu elektřiny na celkové spotřebě energií vzrostla z 59 TWh v roce 1992 až na loňských více než 84 TWh. Největší část elektřiny vyrobené dnes v České republice, loni celkově přes 48 %, pochází z jaderných a obnovitelných zdrojů. Uhlí totiž průběžně vyklízí pozice, do roku 2000 jen ČEZ odstavil celkově přes 2000 MW a jen za poslední tři roky to bylo asi 1500 MW. ČEZ plánuje do transformace teplárenských lokalit investovat v nejbližších letech odhadem 30 až 40 miliard korun. Kromě nízkoemisních zdrojů tepla tu vznikají nebo vzniknou například fotovoltaické elektrárny, bateriové systémy, datová úložiště a další prvky moderní energetiky. To vše při dodržení závazků v dodávkách stabilní elektřiny i tepla.

Jádro postavilo nový blok, slunce a vítr počítaly stonásobky

Kde jsou naopak kořeny expanze české bezemisní elektřiny? Modernizace, využité projektové rezervy a nasazení technických novinek, to všechno umožnilo zvednout výkon každého ze čtyř dukovanských bloků z původních 440 MW na 510 MW. Podobně se dařilo i v Temelíně, kde díky novým separátorům a dalším úpravám oba bloky posílily z 981 na 1125 MW. „Dnes tak máme v jaderných elektrárnách o téměř 570 MW vyšší výkon, prakticky se nám povedlo postavit jeden nový blok. Podobným způsobem, kdy bez záborů půdy a vlivu na krajinný ráz modernizacemi zvyšujeme účinnost současných elektráren, postupujeme i v hydroenergetice. Na přechod do éry moderní energetiky jsme připravili 40 soustrojí na více než 22 vodních elektrárnách s celkovým výkonem přes 1400 MW, tj. zhruba ¾ výkonu jaderné elektrárny Dukovany,“ vypočítává Daniel Beneš investice, které se zúročují už dnes.

Vodní elektrárny byly před 30 lety v Česku prakticky jediným široce rozšířeným obnovitelným zdrojem. Fenoménem, který ukázal sílu až po roce 2000, se staly zdroje využívající vítr a slunce. Větrné elektrárny předvedly od roku 2003 stonásobný růst, fotovoltaika si na svou šanci počkala ještě o pět let déle, ale pak vylétla 600násobně. ČEZ chce k tomuto snažení přispět svým dílem, v nových obnovitelných zdrojích plánuje do roku 2030 vybudovat 6 tisíc MW výkonu.

A aby tyto elektrárny v případě nepřízně počasí uměl čím nahradit, připravuje ve stejném výhledu dalších 300 MW úložných kapacit: v bateriích, přečerpávání a dalších formách úložišť. Kontinuitu na straně stabilních bezemisních zdrojů má zajistit jaderná energie, vedle výstavby nového bloku dukovanské elektrárny chce ČEZ jít i cestou instalace malých modulárních reaktorů.

Zdroj: ČEZ, ČSÚ

Nenechte si ujít
Reklama
Řešení energetické krize

Pomoc státu se míjí účinkem, třetina firem nevyužívá žádné vládou zavedené opatření

Autor: Marek Kuřina

25. listopadu 2022

Řešení moderní energetiky

Trh fotovoltaik a dalších úsporných řešení rychle roste, dodavatelé hlásí rekordy

Autor: Marek Kuřina

24. listopadu 2022

Jak sehnat dodávky energie poradí manuál

Dodávky energií pomůže obcím zajistit podle ministerstva kontraktační povinnost

Autor: Martin Pokorný

23. listopadu 2022

Jaderná energetika v ČR

Temelín dodává do přenosové soustavy historicky nejvíc elektřiny

Autor: Marek Kuřina

22. listopadu 2022

Spotřeba elektřiny

Výměnou starých spotřebičů lze výrazně snížit výdaje za elektřinu

Autor: Martin Pokorný

22. listopadu 2022

Nárazová odorizace

Tento týden kontroluje GasNet před zimou těsnost plynovodů

Autor: Marek Kuřina

21. listopadu 2022

Další články